Mít rád

Vylila ten hrnec vody, spláchla city do koše. Nevěří už na náhody, radši líbat kámoše.

A obléct si starý džíny, schovat nohy do peřin. Sepisuješ pytloviny,

s lehkovážnou zátěží.

Zaplňuješ prázdnej papír písmem, který nepřečtou. Někde se v tom možná ztratím, naší cestou necestou.

Tebe potkám u závěje. Zůstanu tam stát. MÍT RÁD.